"A neuvoď nás v pokušení..." Třetí nouze našeho lidství. Nejprve chléb, pak vina a teď nebezpečí. Vnější a jak se ukáže, i vnitřní. Pokušení, zkouška, stres a úzkosti z toho vyplývající. Je to tak lidské! V podání Matoušově a Lukášově se tato prosba nepatrně liší: „A nevydej nás v pokušení…“ či „Nevydej nás do pokušení.“ Kralickým překladem se dostáváme k naučené verzi: „Neuvoď nás v pokušení“, jak je většina evangelických křesťanů zvyklá říkat. Aneb o tom, co ani papež nemůže v jádru změnit, ale jen nově vysvětlit. A co máme vysvětlovat my tak těžce zkoušeným lidem kolem nás. Těžím z mnoha zdrojů; tady jsem si některé citace vypůjčil od Alexandra Fleka, z jeho článku pro Lidové noviny a hodně jsem těžil z dobrého výkladu Jana Milíče Lochmana. Alespoň ty dva zmiňuji. A děkuji za tradiční znělku Janu Zemenovi.
