Chybí mi prezidentské projevy při státních svátcích. Řečnické bonmoty a jedovaté poznámky mne neuspokojují. Při řádových dnech se poslední dobou dělají trapné zkratky života vyznamenaných namísto toho, abychom znovu slyšeli, že nás něco spojuje. Přidávám tedy pár slov. Text delší, prostě víc než Twitter snese. Ale protože bych rád četl alespoň to ptačí pípnutí, beru do rukou evangelium Matoušovo a pokouším se předkládat slova, která nás všechny posunou dopředu.
