P. Vojtěch Koukal zasvětil svůj život v Komunitě blahoslavenství. Je zodpovědný za její život a fungování. A zároveň iniciuje řadu projektů, které vrací život do farností.
Zdá se, že P. Vojtěch v těchto aktivitách opravdu naslouchá Duchu svatému, protože se daří jednotlivé aktivity uvádět do života církve. A roste jejich obliba.
Citlivost vůči hlasu Ducha měl náš host již v počátcích svého povolání. Ještě před změnou režimu vstoupil do semináře a stal se knězem. Ale vnímal, že tento stav není tím pravým, kam ho Bůh volá. Jakmile poznal z blízka Komunitu blahoslavenství, okamžitě poznal, že zde je jeho místo. V krátké době se stal také zodpovědným za chod komunity. Jak se ujal své odpovědné funkce a jak jedná se svými lidmi, když jsou na jedné straně podřízení a na straně druhé členové rodiny, vám poví v našem prvním rozhovoru.
V druhém se zaměříme na rozvoj některých aktivit, které P. Vojtěch inicioval. Vedle starosti o komunitu a farnost je odpovědný za provincii v Evropě pro své bratry. Před asi devíti lety inicioval projekt evangelizačních farních buněk v České republice a před čtyřmi lety zahájil organizaci konferencí o evangelizaci. V posledních letech zintenzivnil formaci pro farní kněze, aby se stali aktivními členy církve vycházející podle výzvy papeže Františka. A pro zájemce kněze také vytvořil prostředí fraternity, kde mohou tito služebníci žít v komunitě a vzájemně se povzbuzovat.
Pro třetí rozhovor si P. Vojtěch vybral úryvek ze Sk 2,41-47. Hovoří o první církvi, o jejím rychlém vzestupu, životě prvních křesťanů a Božích divech. Náš host, díky tomu, že je kněz a teolog, se v úvodu ujme vlastního zamyšlení nad úryvkem, který pak rozvineme v krátkém rozhovoru.
Sk 2,41-47
"Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí. Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se. Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení. Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné. Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval. Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem. Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse."
