On byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.
Izajáš 53,5
U vchodu do školy si několik maminek povídá o výchově dětí. Jedna z nich je nejistá. „Nevím, co mám říci, když se mě děti ptají na Boha.“ Jiná maminka odpovídá: „Můžeš říci, že Ježíš Kristus žil a zemřel na kříži. To je historická skutečnost.“
Ano, Ježíš Kristus zemřel na kříži. To je velmi známá skutečnost. Jeho život, Jeho smrt a Jeho vzkříšení změnily svět. A přece často nevíme, co se v den ukřižování stalo.
Během hrozného utrpení na kříži, poté co Ježíš snesl rány a posměch lidí, přišla chvíle, kdy před Bohem činil smíření za mé hříchy. Tam On, svatý a spravedlivý, nesl trest za mé hříchy. V této době – kolem poledne – se zatmělo slunce: „Od šesté hodiny nastala tma po celé zemi až do hodiny deváté. Kolem deváté hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ To jest: ‚Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?‘ (Matouš 27,45.46)
Jak hluboká byla vnitřní utrpení Vykupitele, jaké trápení mluví z jeho slov! – Znám odpověď na jeho otázku: Na kříži trpěl Boží Syn trest, který jsem zasluhoval já za své hříchy. Proto Ho Bůh opustil. Jak nepochopitelně velká je Ježíšova láska, že zaujal mé místo! Protože v Něho věřím a opírám se o Jeho výkupné dílo, vidí mne Bůh nyní bez poskvrny, očištěného od mých vin. Daroval mi věčný život a právo stát se Božím dítětem (Jan 1,12.13).
