Když Daniela Linarta vzala jeho "mamka" ve 14 letech k jeho biologické rodině byl zaskočen chudobou, ve které Romové v sociálně vyloučené lokalitě žijí. Romství měl do té doby spojené jen s filmem Cikáni jdou do nebe, ale realita, kterou viděl, romantickému muzikálu zrovna neodpovídala. Přesto pro něj bylo důležité, aby věděl, jak jeho biologická matka vypadá, stejně tak jeho sourozenci. Dnes umí romsky a vede projekt I feel good, v rámci, něhož vysvětluje, jak je pro děti vyrůstající v jakékoliv formě náhradní péči důležité znát svou biologickou rodinu, zvlášť pokud to jsou Romové vyrůstající v majoritní rodině.
Proč je pro děti důležité vědět, odkud pocházejí, i když se jedná o neutěšené prostředí? Jak pěstovat u dětí vědomí jejich romské identity, jestliže vyrůstají v majoritním prostředí? Jak se vyrovnat s útěky k biologickým rodičům do prostředí sociálně vyloučené lokality?
Rozhovor vede Kateřina Čopjaková z týmu HateFree Culture.
