Během Sta dní byl v nezáviděníhodné situaci. Válku nechtěl, ale byla mu (opět) vnucena. Úvod v rámci možností vymyslel velmi dobře. Ale jeho pověstná šťastná hvězda již dávno pohasla. Hnal pak svou pěchotu a později i jezdectvo čelně proti pevně postavené linii nepřítele. Tisíce zahynuly u Waterloo zbytečně nejen proto, že Napoleon ničeho nedosáhl, a snad ani dosáhnout nemohl, ale především proto, že svou armádu nasadil proti všem dobrým zásadám válečného umění. Pěchotu v hlubokých a strnulých formacích zbavenou palebné síly. Jezdectvo nekoordinovaně v těžkém terénu proti připravené a řádně zformované pěchotě nepřítele. A dělostřelectvo neúčinně, dílem kvůli vzdálenosti, dílem kvůli konfiguraci terénu, který Wellington dovedně využil. Katastrofa, a pro francouzskou armádu bezmoc až ponížení. Měla rozhodně na víc, ale její vrchní velitel se dva dny potácel v jakémsi těžkém snu.
