Jako takové ty zapomenuté videoherní adaptace z 90. let (třeba "Streetfighter"): Kdo nezná původní materiál, nemá pražádný důvod to vidět. Kdo miluje původní materiál, ten si může každých pět minut zajuchat, že se tam objeví prvoplánovitý odkaz na něco, co zná. Všechno vypadá lacině, všechny podzápletky jsou buď předvídatelné nebo nesmyslné a spousta věcí je úplně bezdůvodně jinak, než byla ve videohrách. Skoro jako kdyby to byla záměrná pocta starým béčkovým filmům, ale obávám se, že tak sofistikovaný Eli Roth není. (Ilča 60 %)
