Když jsem jí zavolala s pozvánkou k rozhovoru, byla překvapená, že nevolám kvůli roli 😄 Řekla: „Marie, moc ráda dorazím. Už delší dobu bylo mým přáním přijít za tebou do Terapie.“ což potěšilo i mě.
S Gábinkou jsme se potkaly před mnoha lety v České televizi.
Od té doby jsme každá ušla svou cestu, každá si napsala svůj příběh.
Gábina se s lehkostí sobě vlastní přesunula z divadelních prken do role castingové režisérky. A jak říkám, stává se často mecenáškou i katem v jeden den zároveň. Jak sama přiznává, není jednoduché být v takové pozici. Její práce v mnoha hercích vzbuzuje naděje a bohužel často i zklamání.
Co všechno obnáší práce obklopená emocemi, které připomínají jízdu na horské dráze? Jaké to je obsazovat herce a možná stát u zrodu velkých jmen?
Jak si „nehrát“ s herci a jak se jí podařilo dostat do postele Českého lva?
Jak může herec získat roli snů a je v tomhle prostředí vůbec možné ještě věřit na zázraky?
Kdo má podle ní nekonečný talent od Boha a kde leží hranice mezi prezentací a drzostí?
A je v českém hereckém rybníčku vůbec možné najít opravdové přátele a upřímnost?
O tom všem a mnohém dalším jsme si povídaly v dalším díle!
