Rozhovor s intendantkou Divadla Husa na provázku a ředitelkou festivalu Štetl Evou Yildizovou. Rozhovor s židovkou třetí generace po holocaustu, jejíž manžel Murat je muslim, národností Turek, oba kdysi kolegové na konzulátu v Istanbulu, kteří jsou již přes dvacet let manželé. Jejich dvě dcery postupem času, jak dospívají, velmi jasně vnímají svou dvojí identitu. Starší dcera, skoro dvacetiletá, dnes hovoří "my židé", stejně jako "my muslimové". V souvislosti s evropskou migrační krizí roku 2015 autor rozhovoru s celou rodinou natočil dokument Work in progress, k poslechu zde. Co se od té doby změnilo? Jak žít ve vzájemném respektu v různosti? Nebo stačí tolerance? "Jednota není vytvářena podobností, nýbrž láskou. A láska vzniká, roste a vyvíjí se v různosti," napsal Wilfrid Stinissen. Jak významné jsou pro Evu náboženské rituály, pravidla její víry? "Čím jsme s Muratem starší, tím víc se uzavíráme ve svých náboženských tradicích," říká Eva. Nejen za kostel, ale i za synagogu a mešitu se s Evou Yildizovou vydal Jan Hanák.
Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/
