Minulou středu se v Haagu hlavy členských zemí Severoatlantické aliance dohodly na zdvojnásobení výdajů na obranu. Každá z 32 členských zemí by do sedmi let měla na obranu vydávat pět procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Přímé investice do zbraní a armády mají dosáhnout 3,5 procenta – oproti dnes platným dvěma procentům – a dalších 1,5 procenta si členské země mohou započítat z výdajů, které posilují odolnost jinak – od kybernetické války přes vybrané dálnice a železnice až po průmysl dvojího použití, tedy civilní výroba, kterou lze překlopit na válečnou. Generální tajemník NATO Mark Rutte nový závazek označil za kvantový skok a v SMS zprávě americkému prezidentovi se radoval, že Donald Trump přinutí „platit Evropu ve VELKÉM stylu“.
Na rozdíl od zpěčujícího se Španělska a ovšem i Slovenska byla Česká republika pro všemi deseti. Na summitu se závazkem souhlasil prezident, armádní generál v. v. Petr Pavel po dohodě s premiérem. Ale málokdo z vládní koalice zatím prozradil, z čeho by se ty obří výdaje měly zaplatit, respektive kompenzovat. Letos dosažená dvě procenta na obranu dělají v českém případě 160 miliard korun, 3,5 procenta tvrdých vojenských investic budou tedy znamenat 280 miliard a dodatečných 1,5 procenta 120 miliard v dnešních cenách, dohromady 400 miliard ročně. Výjimkou mezi tajemnými politiky koalice v tomto ohledu je poslanec a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový. S ním přišli do Salonu Echa debatovat poslanec ANO Patrik Nacher a sociolog a ředitel agentury PAQ Research Daniel Prokop.
