Hudba vyplývající z pohybu – takové mantry se držel Koji Kondo při skládání Super Mario Bros. Jde o jeho nejslavnější, ale nikoliv o jedinou skvělou kompozici.
Cesty ke skládání hudby mohou být křivolaké nebo přímočaré. Jak vám řekne Jarda Konáš, Koji Kondo šel spíše po té druhé. Vystudoval sice s muzikou příliš nesouvisející obor kulturního plánování, ale hudbou se zaobíral od svých pěti let, kdy ho rodiče přihlásili na kurz hraní na elektrické varhany. S hudbou a technologií koketoval pak neustále, až se dostal ke skládání pro dnes legendární série jako Super Marios Bros. nebo Legend of Zelda a více jak stovku dalších titulů od Nintenda.
Někdy si Kondo zahrál roli „pouhého“ zvukaře, jako třeba ve Star Fox. Tím dokazoval, že rozumí nejen skládání hudby, ale že chápe i pestrost herního zvukového prostoru. Není divu, že když pracoval na Super Mario Bros, vymyslel společně s Shigeru Miyamotem přístup, podle kterého hudba přímo odrážela pohyb hlavního hrdiny po úrovních. A o tomhle všem vám popovídá Jarda Konáš v Retro notách 22!
