Podle představ starých Římanů provázel každého člověka od okamžiku zplození po celý život až do smrti jeho génius. Můžeme ho chápat jako křesťanského anděla strážného nebo jako staroegyptského duchovního dvojníka, i když jej s nimi nelze úplně ztotožnit. Génius sdílel s člověkem všechny jeho radosti i strasti a bděl nad jeho osudem. Podle starší víry umíral génius spolu se svým člověkem, podle pozdější žil i po jeho smrti a navštěvoval jeho hrob. Nejen lidé ovšem měli svého génia. Byla jím obdařena i místa, nejrůznější sdružení, vojenské jednotky, celé státy a podobně. Lidský génius byl zobrazován jako mladík se zahalenou hlavou a s rohem hojnosti, géniové míst v podobě hadů, pojídajících ovoce. Nejznámějším vyobrazením jsou géniové s láry, pocházející z domu Vettiů v Pompejích.
www.cojeco.cz
