Oblíbená kontrolní otázka mnoha učitelů a učitelek dějepisu zapříčinila, že se nejednomu z nás po vyřčení slovního spojení „Zlatá bula sicilská“ automaticky vybaví rok jejího vydání. Římskoněmecký a sicilský král Fridrich II. tehdy v září roku 1212 vydal listinu potvrzující a rozšiřující práva a výsady českých králů a Českého království, čímž navázal na privilegium Filipa Švábského z roku 1198 o obnovení dědičného Českého království. Zlatá bula sicilská byla vydána v Basileji, a ne tedy na Sicílii, jak by se mohlo zdát. Svůj přídomek si vysloužila proto, že římský král neměl ještě k dispozici oficiální říšskou pečeť, neboť k jeho korunovaci došlo až v prosinci roku 1212. Ke stvrzení svého výnosu proto použil zlatou pečeť sicilských králů, která mu jako dědictví po otci Jindřichovi VI. patřila už odmalička.
www.cojeco.cz