Jedna z nejnepříjemnějších myšlenek ve vztazích je tahle:
Partner není náhoda.
Partner je zrcadlo.
To, koho si pustíme do života, často hodně vypovídá o tom, jaký vztah máme sami k sobě.
Ne vždycky si vybíráme to nejlepší.
Často si vybíráme to známé.
Mozek totiž miluje komfortní zónu.
A komfortní zóna není vždycky něco příjemného.
Je to jen něco, co už známe.
Proto se někdy ptáme:
Proč končím pořád ve stejném typu vztahu?
Proč mě přitahují lidé, kteří mě zraňují?
Proč mi některé věci ve vztahu připadají „normální“, i když vlastně nejsou?
V tomhle díle jsme otevřeli několik nepohodlných, ale důležitých témat:
proč může partner odrážet náš vztah k sobě
jak do vztahů vstupuje sebeláska i sebesabotáž
jestli opravdu vybíráme partnera podle rodičovského vzoru
a proč mozek často vyhledává to, co už jednou poznal
A taky jsme si položili jednu jednoduchou otázku:
Co vlastně milujete na svém partnerovi – a co to říká o vás?
💡 Mindshifting moment:
Někdy nehledáme lásku.
Někdy jen opakujeme to, co už náš mozek zná.
