V první polovině roku 1994 se zhoršila mezinárodní situace, zejména intenzita konfliktu v bývalé Jugoslávii, což v Evropské unii jitřilo obavy z rychlého sbližování s postkomunistickými zeměmi. Zejména jižní členové EU brzdili, seč mohli, a také Francie argumentovala tím, že se unie musí napřed „prohloubit“ a strávit rozšíření o Rakousko, Finsko a Švédsko, než se začne uvažovat o podmínkách přijetí dalších států. Josef Kreuter popisuje peripetie těchto sporů, z nichž mnohé nejsou dořešeny dodnes. Přibližuje také plasticky období, kdy byla ČR považována za jednoznačně nejlépe připravenou kandidátskou zemi, její šance však značně oslabovaly stále euroskeptičtější veřejné názory premiéra Václava Klause.
