Příběh recidivisty Stanislava Seidla, který se minulý pátek dobrovolně vzdal úřadům. Tvrdí, že ho zradila příbramská policie, proto se přes jedenáct let skrýval.
Recidivista Stanislav Seidl je v příbramském podsvětí zapsán pod přezdívkou Sádlo. Než před jedenácti lety zmizel v cizině před spravedlností, zabýval se především vykrádáním bytů a otevíráním trezorů.
To druhé, jak sám přiznává, dělal nejraději. „Udělal jsem jich tak šest nebo sedm,“ říká.
Minulostí v podstatě řadového zločince nechala však Národní jednotka cíleného pátrání, takzvaní lovci lebek, před šesti lety zařadit na list 60 nejhledanějších zločinců Evropy. A u jeho fotografie na seznamu The Most Wanted (nejhledanějších) osob Europolu visely mnohem závažnější trestné činy než vykradání bytů a trezorů - nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami, legalizace výnosů z trestné činnosti nebo přečin napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice.
Jak se to příbramskému kasaři Sádlovi stalo? Proč tvrdí, že ho „policie podrazila“? Jakou roli v celém příběhu hraje vykradení zámku Orlík? A koho se Sádlo ve skutečnosti bojí? Poslechněte si první epizodu nové investigativní podcastové série Seznam Zpráv.
