„Muži chtějí ženy pustit k politice jen v momentě, kdy to přivedou do nějakého průšvihu, který je potřeba vyžehlit,“ říká Václav Dolejší a dokládá to na příkladu Miroslavy Němcové, kterou ODS s premiérským postem oslovila po skandálu Petra Nečase, nebo Markéty Pekarové Adamové, která se šéfkou TOP 09 stala ve chvíli, kdy její předchůdci přivedli stranu na hranici pěti procent.
Symbolem toho, jak těžké to ženy v české politice měly, je jméno Petry Buzkové. Sociální demokratky, která musela ve funkci čelit sexismu, jenž by byl dnes už nemyslitelný. „Ona a další političky její generace popisovaly, jak muži dělali důležitá rozhodnutí v sauně nebo na tenise, kam je nezvali,“ vyjmenovává Lucie Stuchlíková. Politika se dělala zásadně o víkendech a po večerech – a to je v konzervativním Česku, kde se od žen čeká péče o domácnost a děti, trochu problém.
———
