Amelii Sibu jsem před lety viděl na festivalu jednoho umělce Cool v plotě v Písku, kde jsme koncertovali ve stejný den. To ještě neměla kapelu ani ocenění a pozornost od hudebního průmyslu, jakou má teď. Měla ale svou křehkost, intimitu a melodie, které ve vás pohnou mnoha emocemi tak, že se vám v nich chce zůstat napořád. Od té doby ji sleduji a mám obrovskou radost z toho, jak umělecky roste a jak se její upřímná hudba a texty dostávají k více a více lidem.

Rozhovor o intimitě a křehkých duších.