Úvodní díl našeho podcastu přinesl rozpravu o úkolech a estetických strategiích divadla, které před námi stojí po pandemickém omezení živého umění. Prvním hostem byl skladatel, performer a také autor sound-designu podcastu Matúš Kobolka (v HaDivadle autor hudby k inscenacím Vnímání a Moby Dick). Otevřeli jsme téma vztahů a oscilací mezi kategoriemi jako je chlad a blízkost v umění. V přednášce z TIM Václava Magida o kontextech současného uměleckého provozu, kterou jsme sledovali ve vztahu k myšlení spekulativního realismu, je popsána metafora tzv. freeportismu, který vyobrazuje praxi skladišť artefaktů ztrácejících reálný kontakt s publikem. Pomůže etapa zastavení kulturních provozů snížit nadprodukci, nebo jí spíš nahrává? A jakými strategiemi lze překonat bariéry mezi tvůrčími druhy a popojít dál od posledního globálního uměleckého stylu postmoderny (či v divadle postdramatiky)? Připomenutím své stezky k scénickému zvuku a divadelním projektům otevřel Matúš diskuzi o pojmu metamoderna, který kombinuje modernistické utopistické strategie s postmoderním nadhledem. Metamodernismus v pojetí teoretika Luka Turnera rezonuje také v hudbě s tak zvanou novou upřímností. V závěru jsme si spolu s Matúšem zaoscilovali mezi nostalgií – jejím subverzivním potenciálem – a budoucností divadla nahlíženou pojmem Třetí divadelní reformy. — Moderují: Ivan Buraj, Matěj Nytra, Anna Prstková. Host: Matúš Kobolka.
